Reflexni zhodnocení

Kdy
 

 

Po předchozí kontrole pravděpodobnosti odpovědi nyní žák kontroluje, zda je odpověď v souladu s cílem úlohy. Učitel ho vede jen v případě, že tento krok zapomene udělat.

 

Co

 

 

Žák kontroluje, zda je jeho odpověď v souladu s cílem úlohy. Když je to nutné, může se učitel dotázat žáků, zda je jejich odpověď v souladu s cílem úlohy. Je-li to proveditelné, ptá se učitel žáků, jakou otázku by sami sobě měli položit. Jestliže takovou otázku žáci nedokážou vymyslet, řekne jim učitel tuto otázku přímo (viz níže pod Jak).

Jak

 

 

Žák si pokládá takovéto otázky: Je moje odpověď skutečně odpovědí na danou otázku? Je to skutečně to, na co se zadání úlohy ptá? Dokončil jsem úlohu správně a úplně? Neuniklo mi nic? Žák si znovu prochází úlohu; když bylo předmětem úlohy získání informací, žák se zamýšlí, jestli z textu získal jejich dostatečné množství.

Proč

 

 

Tento krok je reflexivním zhodnocením, kdy žák reflektuje, zda jeho odpověď odpovídá cíli úlohy. Testování výsledku k doložení, že odpověď odpovídá cíli úlohy, je další metakognitivní aktivitou, která vede ke správnějším odpovědím.

Příklad

 

 

Při výpočtech se pravidelně stává, že někdo počítá bez nejmenší chyby, ale i tak dojde ke špatné odpovědi, protože správně neinterpretuje výsledek. Jasným příkladem je slovní úloha, ve které kdosi kupuje dvě knihy, po 4 eurech každou: je naprosto správně, že dohromady stojí 8 euro, ale je to špatná odpověď v případě, že otázkou bylo, kolik danému člověku vrátí prodavač, bude-li platit desetieurovou bankovkou.