Co jsou Metacognitive Skils?

Metakognice

 

Metakognice se vztahuje ke znalostem a dovednostem organizovat, vést a kontrolovat vlastní myšlenkové akce a procesy učení. Zabývá se těmito dovednostmi: orientace na úkol (Co mám dělat?), stanovení cílů (Čeho mám dosáhnout?), plánování (Jak mám dosáhnout cíle?). Dále systematickým přístupem (postupným, krok za krokem), sledováním sebe sama při provádění úkolu (Nedělám chyby? Rozumím všemu?), hodnocením výstupů (Je tato odpověď správná?) a reflexí (Co se z tohoto můžu naučit?)

 

Žáci s dobrými metakognitivními dovednostmi řídí svůj vlastní proces učení, díky čemuž mohou zvládnout učební úkoly daleko efektivněji.

 

 

Metakognice a učební výkon

 

 

Metakognice určuje učební výkon velkou měrou (až 40 %). Tím je metakognice při učebním výkonu mnohem důležitější než inteligence, sociálně-ekonomické pozadí a motivace (Veenman, 2015).

 

Metakognitivní dovednosti je možné si osvojit a rozvíjet je na základě instruktáže a tréninku. Výzkum ukázal, že adekvátní instruktáž a trénink vede k trvalým zlepšením metakognitivních dovedností a současně k lepšímu učebnímu výkonu (Veenman, 2013)..

 

Inteligence a metakognice

 

Ačkoli je metakognice mírně spjata s inteligencí (překrývají se z 20 %), má nezávislou roli v procesu učení..

Výzkum ukázal, že téměř polovina intelektuálně nadaných studentů se jeví být metakognitivně slabá až velmi slabá (Veenman, 2015). Je možné, že tito studenti jsou v běžném vzdělávání nedostatečně vytížení, než aby se u nich metakognitivní dovednosti mohly vyvinout. Běžné vzdělávání jim umožňuje spolehnout se na inteligenci. Když ale učební materiál začne být komplexnější, hrozí, že se budou s učením opožďovat a nedokončí ho.

Naopak – studenti s dobrými metakognitivními dovednostmi mohou kompenzovat relativně nižší úroveň inteligence. Dobrá metakognice navíc může kompenzovat dyslexii.

 

 

Rozvoj metakognitivních dovedností

 

 

Rozvoj metakognitivních dovedností začíná kolem 8 let věku dítěte. Tyto dovednosti vykazují velký přírůstek během pozdního dětství a adolescence, dokonce až po dospělost.
However, there are huge individual differences in the spontaneous development of metacognition.


Existují nicméně obrovské individuální rozdíly ve spontánním vývoji metakognice. Někteří studenti zůstanou metakognitivně slabí, zatímco jiní daleko předčí spolužáky stejného věku.

 

Do 12 let jsou metakognitivní dovednosti přirozeně zaměřovány na určité oblasti nebo úkoly. Někteří studenti jsou metakognitivně zdatnější v matematice, zatímco jiní v jazycích. Okolo věku 13-14 let se metakognice stává obecnější a tyto oblasti překračuje, to znamená, že už se metakognitivní dovednosti přirozeně nepojí s nějakým předmětem nebo úkolem. Tento obecný metakognitivní repertoár je velice důležitý pro učení nových věcí, nebo později při seznamování s novou profesí (Veenman, 2015).

 

Výkonné funkce

 

Výkonné funkce (Executive functions, EF) jsou základní mentální schopnosti, které se stávají pro děti dosažitelné během dozrávání mozku. Důležitým příkladem je inhibice, neboli kontrola nad impulzy: funkce, která zastaví nějakou akci, když se začne špatně vyvíjet. Představte si dítě, které běží za míčem do silnice, když se najednou objeví auto. Druhým příkladem je základní plánování akční sekvence (postup: první a, pak b atd.). Základní plánování je potřebné pro výkon komplexní akce, jakou je třeba dlouhé dělení v matematice.

U velmi malých dětí (do 4 let) výkonné funkce chybí, ale od 4-5 roku začíná být mozek zralý na jejich rozvoj.  

Inhibice a základní plánování jsou nutným předpokladem pro užívání metakognitivních dovedností. Inhibice je potřebná k tomu, aby si žák nejprve přečetl úkol, než ho začne řešit, nebo aby zkontroloval výsledek, než odpoví. Základní plánování je nutné k cílenému plánování jako jedné z metakognitivních dovedností. Rozvoj výkonných funkcí tudíž podmiňuje rozvoj metakognitivních dovedností.

 

Metakognitivní dovednosti mohou být trénovány za předpokladu, že…

 

1. Metakognitivní školení by mělo být součástí zadání konkrétního úkolu, má-li se dosáhnout úspěchu. Při aplikování metakognitivních dovedností na konkrétní učební úkol jsou studenti informování CO, KDY a JAK. Proto nedávají smysl oddělené lekce studijních dovedností.
 
2. Studenti by měli být výslovně informování o výhodách používání metakognice, aby je to přimělo vyvinout úsilí, které metakognitivní aktivity vyžadují. To je odpovědí na „Proč“ metakognitivní dovednosti. Studenti jsou zvláště citliví na konkrétní argumenty o úspoře času, dělání menšího množství chyb a dosažení lepších známek.

3. Metakognitivní školení by mělo být prováděno v delší časové periodě, aby přineslo (stálé) výsledky. Cvičení dělá mistra.
 

Školení metakognitivních dovedností by proto mělo studentům ozřejmit Co(What) dělat, Kdy (When), Proč (Why) je to potřeba a Jak (How)to dělat (Pravidlo WWW&H; Veenman, 2013).

 

 Výzkum Erasmus+

 

Jako první krok podstoupili čeští a dánští učitelé základních škol kurz, jak předávat metakognitivní instrukce svým žákům. Dále tito učitelé školili své žáky (cca 12 let staré) v aplikaci metakognitivních dovedností během matematiky a hodin čtení po dobu tří měsíců. Kontrolní skupina sestávala ze srovnatelných žáků, kteří tréninkem metakognice neprošli.

Metakognitivní dovednosti žáků byly hodnoceny pomocí úlohy na počítači před a po tréninku. Tato individualizovaná úloha vyžadovala od žáků, aby navrhli a provedli experimenty za účelem zjištění, jak může pět proměnných ovlivnit výslednou proměnnou. Aktivity studentů byly nahrávány na externí disk a analyzovány.

Výsledky testu po metakognitivním tréninku byly srovnávány s výsledky před ním. Obě studie – česká i holandská – ukázaly, že trénovaní žáci dosáhli vyšší úrovně metakognice oproti žákům z kontrolní skupiny. Trénink žáků během matematiky a hodin čtení zlepšil jejich metakognitivní dovednosti, ač byly v testu aplikovány na odlišný druh úkolu.